Politici mají v dětství komplexy častěji než ostatní
Děti, které si nedokáží najít kamarády mezi vrstevníky, končí v dospělosti častěji než zbytek kontaktnější populace v politických nebo církevních organizacích. K tomuto závěru dospěli na základě dlouhodobé studie vědci z Institutu pro sociální a hospodářský výzkum při univerzitě v Essexu.
Zkoumání podrobili na 16 000 lidí, kteří se narodili v dubnu 1970. Když jim bylo 5, 10, 16, 26 a 30 let, podrobně odpovídali na otázky, jež se týkaly zejména jejich schopnosti navazovat přátelství, a zabývaly se i možnými pocity osamělosti. Osobní zpovědi dotazovaných konfrontovali vědci s výpověďmi jejich učitelů, kteří hodnotili postavení a popularitu jedinců zapojených do výzkumné práce v dětském kolektivu.
Pozdější úspěch nesmělých v některé přísně organizované politické nebo společenské struktuře vědci vysvětlují tím, že vlastně už přicházejí k hotovému a danému. Své partajní kolegy si nemusejí vybírat, nehrozí jim odmítání, s nímž se dosud běžně setkávali, snáze navazují kontakty a dočkávají se i uznání, o něž předtím marně usilovali.
Navíc jsou takto orientovaní jedinci ochotni bez námitek akceptovat příslušnou hierarchii, což jim v konečném efektu umožňuje dosahovat v ní i vyšších stupňů.
Další články této kategorii:
Ze života