Spánek bystří mozek
Prastaré rčení o tom, že "ráno je moudřejší večera", se po generace netraduje bez příčiny. Jeho platnost teď potvrdili vědci z univerzity v německém Lübecku. Experimentálně dokázali, že lidský mozek může ve spánku pracovat daleko efektivněji než v bdělém stavu.
Už mnozí duševní velikáni minulosti připouštěli, ba dokonce se pyšnili tím, že jejich geniální myšlenky spatřily světlo světa krátce po probuzení. Patřil k nim otec periodické soustavy prvků Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který jí dal konečnou podobu pro procitnutí z hlubokého snu, i slavný romanopisec Robert Louis Stevenson, jenž ve stejné situaci stvořil postavy dr. Jekylla a pana Hyda. Vědecky potvrdit blahodárný vliv spánku na duševní aktivitu se však nikdy nepodařilo.
Teprve tým vedený Janem Bornem se rozhodl přijít tomuto jevu na kloub. Pokusným osobám, které rozdělil do tří skupin, zadal poměrně komplikovanou matematickou úlohu, přesněji řečeno, měly doplnit chybějící číselné řady, přičemž mohly ke správnému řešení dojít zkratkou okamžitě, nebo po čase složitým a zdlouhavým postupem.
Z první skupiny, v níž její členové dostali úkol těsně před usnutím, uvedlo krátce po probuzení šedesát procent správný výsledek za použití zkrácené metody. Druhá skupina se s úlohou seznámila ráno a k jejímu vyluštění přistoupila až po skončení běžného pracovního dne. Poradilo si s ní pouhých dvaadvacet procent účastníků, tedy stejně jako ve třetí skupině, v níž zkoumaní sice nějakou dobu odpočívali, ale nespali v noci.
Další články této kategorii:
Zdraví
, Věda a technika