Stresům podléhají hlavně vysokoškoláci
Důsledky civilizačních chorob, zejména stresů, se začali zabývat vědci z Wake Forest University Baptist Medical Center ve Winstonu-Salemu v Severní Karolíně. Dospěli k závěru, že lidé s vysokoškolským vzděláním trpí každodenními stresy více než absolventi nižších stupňů škol.
Univerzitní badatelé po osm dní zpovídali více než tisícovku dospělých jedinců a z jejich údajů sestavili žebříček vyskytujících se stresů podle jejich síly a délky trvání. Ukázalo se, že absolventy vysokých škol trápí stresy ve 44 procentech čtyřiadvacetihodinového limitu, na středoškoláky připadá 38 procent a u populace se základní školou jde o 30 procent.
Zároveň vyšlo najevo, že existuje přímá souvislost mezi každodenním stresem a stavem duševního a fyzického zdraví. Potvrdilo se totiž, že nižší vzdělání vede k méně častým stížnostem na psychickou újmu, což má někdy zdrcující následky.
„Pokud se denně stává něco nemilého, postižení to většinou přestávají vnímat jako stres a tato situace se pro ně stává běžnou normou života,“ tvrdí Joseph G. Grzywacz, jeden z autorů studie.
Nízký společensko-psychologický status člověka může podle jeho slov v tomto směru snižovat jeho rozpoznávací funkce. Pokud se však negativní vlivy hromadí, dochází k prudkému zhoršení zdraví.
Další články této kategorii:
Zdraví
, Věda a technika