Klepy dělají člověka
S překvapivou teorií o blahodárné roli klepů v lidské společnosti přišel Robin Dunbar, který se na Liverpoolské univerzitě věnuje evoluční psychologii. "Teprve klevety ji učinily tím, čím je dnes," tvrdí v mimořádném vydání časopisu General Review of Psychology.
Jeho kolegové se shodují, že přibližně šedesát procent všech rozhovorů, které se vedou mezi dospělými, se týká lidí, kteří nejsou přítomni. A více než polovina z nich se přitom soustřeďuje na neověřené informace a dohady, které jsou pro ně o to zajímavější. Jejich prostřednictvím si totiž zainteresovaní jedinci osvojují poznatky, k nimž by jinak dospěli bolestnou osobní zkušeností.
Klepy jsou podle Robina Dunbara v podstatě tmelem, jenž odnepaměti drží lidstvo pohromadě. A protože se zabývá evolucí, prokazuje tuto hypotézu na chování primátů, kteří se dokázali díky vzájemné starostlivosti, k níž patří i vybírání vší, semknout dohromady a čelit tak nejrozmanitějším predátorům. Zároveň zdůrazňuje, že teprve rozvoj řeči umožnil vyšší stupeň sociální soudržnosti.
"Drby dnes vlastně pro člověka představují jakousi náhražku za vši," uvedl Robin Dunbar.
S jeho názorem se ztotožňuje i Roy Baumeister ze Státní univerzity na Floridě, jenž soudí, že klevety formují společenské vědomí, protože na jejich základě může člověk profitovat ze zkušeností ostatních a vytvořit si tak efektivní a obecně uznávaný hodnotový žebříček.
Další články této kategorii:
Věda a technika
, Ze života