Neuvěřitelné příhody zvířat při povodních dojímají
Stoletá povodeň téměř přemohla naši zemi. Statisíce lidí opustily svá bydliště, poté co voda opadla, našli někteří zničené domy a byty, mnoha lidem zbyly jen oči pro pláč.
I přesto se v minulých týdnech udály příběhy neuvěřitelné, často dojemné i tragikomické.
Případ lachtanů z Pražské zoologické zahrady, kteří putovali po Vltavě a Labi, je všeobecně známý, ovšem i některé další příběhy ztracených zvířat jsou jen stěží uvěřitelné.
V jihočeské vesničce Blaťáky odnesla velká voda psa. Rodina už Hermínu,fenu vesnického voříška, oplakala, protože příval vody ji odnesl i s boudou, ke které byla přivázaná řetězem, neboť se v té době hárala a utíkala z domova. Dva dny poté, co se voda vrátila do koryta řeky, byla fenka zpátky. Po rozbahněné cestě s sebou na řetězu přitáhla i boudu. Svědci potvrdili, že Hermína plula po proudu řeky na své boudě jak v arše Noemově celých šest kilometrů, pak se konečně zachytila o padlý kmen stromu. Hned nato se vydala domů. Boudu vlekla na řetězu dva kilometry, pak ji naložil vůz hasičů z Tábora. Velitel auta tvrdí, že Hermína u kraje zabahněné silnice stopovala. Na návsi rodné vsi se nechala vysadit a poslední desítky metrů už zase došla sama.
Pes je pes, řeknete si, ale jak si vysvětlit další příběhy? Posuďte sami. Paní Krábčická z Prahy Karlína musela opustit svůj byt, ovšem doma zanechala andulku Julii. Důchodkyně, která už roky žije sama jen se svojí Julií, jen nerada uposlechla příkazů policie a opustila svůj byt. Julinku nechala doma, protože byla přesvědčená, že druhý den bude zpátky. Povodeň však byla proti a obyvatelé Karlína již týden nemohou bydlet ve svých bytech. Po třech dnech se začalo Julince stýskat, a tak se rozhodla, že svoji majitelku najde. Zní to neuvěřitelně, ale během několika hodin byla u své paní. Svědkové tvrdí, že andulka, která dovede trochu mluvit, doletěla do krizového centra, sedla si na okno a neustále vykřikovala: Krrrápčická, Krrrápčická, Rrrráchel, Rrrráchel. Pak už měla vyhráno. Úřednice magistrátu zjistila, kde je paní Krábčická ubytována a za chvíli se již žena a její věrná andulka setkaly.
Jak z Pohádek tisíce a jedné noci je další příběh. Ke svému majiteli se vrátily akvarijní rybky. Proud Vltavy vyplavil byt pana Hejného v Kralupech nad Vltavou a odnesl i dvě akvária, ve kterých měl pan Hejný třicet rybiček. Dvacet tři rybek se po dvou dnech vrátilo domů. Připlavaly proti proudu řeky a držely se v hejnu u máchadla nedaleko domu pana Hejného. Tam je objevila dcera majitele, pak už nebylo problémem nabrat je do podběráku a vrátit do akvária. Žádná odborná literatura nepopisuje nějakou rybí věrnost, ovšem jinak se tento případ pojmenovat nedá. Ryby si zvykly na svého pána a i v rozbouřeném vodním živlu si našly cestu domů.
Povodně způsobily v Čechách strašné škody. Je dobře, že alespoň některé příběhy měly šťastný konec.
(Vláďa Honzů)