Zaklením, za něž by se nemusel stydět ani poslanec za KDU-ČSAD, ukončil asi osmdesátiletý důchodce svůj boj s hrazdou. Visel na ní asi pět minut a hlasitě supěl, což byl celý jeho příspěvek ke zkouškám z tělesné přípravy pro uchazeče o práci v profesionální armádě. Ani další adept nedopadl dobře. Při pádu z dvoumetrové hrazdy si nalomil klíční kost, natrhl pravou ledvinu a přivodil si menší otřes mozku. I přes to, že šlo o bývalého kulturistu, byl i tento výkon ohodnocen nedostatečně a mladý muž byl poslán předčasně do vany, kterou má za úkol třikrát přeplavat tam a zpátky.
“Hrůza, děs a utrpení,” komentuje výkony mužů lektorka tělesné přípravy náměšťské letecké základny Věra Supermanová. “Viděla jsem už leccos, byla jsem dokonce i v jedné misi v Somálsku, ale tak toto je zatím to nejhorší, s čím jsem se v armádě setkala. Tihle lidi by teda v žádném válečném filmu hrát nemohli, snad jen v nějakých těch záběrech z osvobození koncentračních táborů.” Je pravda, že adepti na vojenskou službu jsou na tom s kondičkou opravdu zle. Když se některý z nich přitáhne aspoň půl metru k horní tyči, je okamžitě považován za profesionálního sportovce. Většina z nich se ale postaví doprostřed hrazdy jako brankář a čekají, že se bude hrát fotbal. Na povel “Zhyb!” pak odpovídají “Zhyb, zhyb, hurá!”
“Máme štěstí, na sto dvaadvacet míst se nám hlásí až desetinásobek lidí. Z toho už můžeme pár jedinců vybrat. Aspoň ty, co si nepletou šplh o tyči s tanečními kreacemi na hodně pomalou hudbu,” přiznává šéf základny v Náměšti nad Oslavou Jan Vachek a sám pak tento pětačtyřicetiletý plukovník bere bez nejmenší námahy do ruky ovladač na video, kde je zachycen, jak dělá nekonečnou smyčku kliků a “lehsedů”. “Když to dokážu já, nevím, proč by s tím měli mít problémy oni. Řeknu vám, z jejich chatrné kondice je mi na blití. Podívejte se na ně, zrovna tady dobíhá parta do cíle desetikilometrového běhu. Sotva se vlečou. A to vybíhali před týdnem.” A skutečně. Do cílové pásky se hroutí tři mladící, zjevně po několikanásobném infarktu. Zbytek pelotonu se blíží buď na zdravotnických nosítkách, v soukromých autech jako stopaři či jejich příbuzní nesou pouze čerstvě vytištěné parte.
“My víme, že je to pro ně dost velká zátěž, ale musíte si uvědomit, že za svou práci budou brát nadprůměrný plat. A co kdybychom je museli snad vyslat do nějakého konfliktu? Tihle by to teda protivníkovi hodně ulehčili,” tvrdí o výcviku Tvrdík. Profesionální voják si může vydělat až 16 tisíc korun v mírových podmínkách. V akci může jít až o dvojnásobek plus válečná kořist z plenění. “V rámci vyplenění vesnice pak mají povolené i jedno znásilnění, ale podívejte se na ně. To by nás nepřítelovy ženy velmi rychle pomluvily,” hrozí se Tvrdík a jde do své kanceláře pro video s jeho prostnou na kruzích.
www.strach.cz